1,99 €
Upanishads are prime portions of the Vedas, They are the foundational theological discourses of Hindu traditions called Vedanta or the conclusion of the Vedas.
Upanishad 8 in English rhyme comprises of the Brihad Jabala Upanishad, the Jabala Darsana Upanishad , the Dakshinamurti Upanishad, the Ekakshara Upanishad, the Garbha Upanishad, the Garuda Upanishad and the Gopala-Tapaniya Upanishad written in English rhyme with the original Sanskrit text.
Das E-Book können Sie in Legimi-Apps oder einer beliebigen App lesen, die das folgende Format unterstützen:
Seitenzahl: 110
Veröffentlichungsjahr: 2024
UPANISHAD 8
© Munindra Misra 2024, Feb
ISBN: 978-81-19264-80-3
https://hinduismbook.com/gita/
Upanishad 8
In English rhyme
Dedicated to
Om!
Lord!
May we hear with our ears what auspicious be,
May we see with our eyes what auspicious be;
May we, offering praise to gods with our bodies,
Enjoy life, which gods pleased granted us truly;
May Indra of great fame well-disposed to us be,
May the all-knowing Sun God gracious to us be;
May Garud, misery remover, pleased with us be,
May Brihaspati ever grant us all the prosperity.
OM! PEACE! PEACE! PEACE!
Let peace be in environment and me!
Let peace be in forces acting on me!
Let there be Peace totally completely!
OM!
Busunda asked Kalagni Rudra respectfully,
“Please tell about greatness of Vibhoothi”,
Kalagni Rudra replied, “What there but bel?”.
Busunda, “Its importance of wearing, tell me”.
Kalagni Rudra, “It has been related previously,
With Phala Sruthi by sage Paippalada clearly.
There is nothing more to be added assuredly,
Than what he had stated comprehensively”.
Busunda asked, “About salvation path fully,
State what in great Brihat Jabala does be”.
Kalagni Rudra
From the Sadhyojatha face of Lord Shiv truly,
He who has five faces, the earth but born be.
From it Nivruthi; from it Nanda cow heavenly,
And from the dung of Nanda came Vibhoothi.
Water produced from the Vama Deva’s face be,
From that, the power of Prathishta produced be,
From that the black cow Bhadra but produced be,
From its dung produced Bhasitha ash, Vibhoothi.
From the face of Aghora, the fire produced be,
From that the power of knowledge produced be,
From that the red cow Surabhi does produced be,
From its dung produced Bhasitha ash, Vibhoothi.
From face of Thath Purush, the wind produced be,
From it the power of peace was produced surely,
From it the white cow Susheela but produced be,
From its was dung produced Kshara ash certainly.
From the face of Eeshana Ether (sky) produced be,
From it Sandhyatheetha power, past dawn, dusk be,
From it the multi coloured cow Sumana produced be,
From its dung was produced Raksha shield definitely.
Bhasitham, Bhasmam, Ksharam, Raksha, Vibhoothi,
They the five different names of the holy ash do be,
Vibhoothi as it gives rise to the wealth but aplenty,
Bhasmam - because it eats away all the sins fully,
Bhasitha - as it makes the materials glitter clearly,
Kshara - because it protects from all dangers truly,
Raksha - as it a shield against ghosts and devils be,
Against Pisacha, Brahma Rakshas, illness, epilepsy.
बृहज्जाबालोपनिषत्
अथर्ववेदः शैवोपनिषद्
यज्ज्ञानाग्निः स्वातिरिक्तभ्रमं भस्म करोति तत्।
बृहज्जाबालनिगमशिरोवेद्यमहं महः॥ॐ भद्रं कर्णेभिः शृणुयाम देवाः।
भद्रं
पश्येमाक्षभिर्यजत्राः।
स्थिरैरङ्गैस्तुष्टुवा{\म्+}सस्तनूभिः।
व्यशेम देवहितं
यदायुः॥स्वस्ति न इन्द्रो वृद्धश्रवाः।
स्वस्ति नः पूषा विश्ववेदाः।
स्वस्ति नस्तार्क्ष्यो अरिष्टनेमिः।
स्वस्ति नो बृहस्पतिर्दधातु॥
ॐ शान्तिः शान्तिः शान्तिः॥
ॐ आपो वा इदमसत्सलिलमेव। स प्रजापतिरेकः पुष्करपर्णे समभवत्। तस्यान्तर्मनसि कामः समवर्तत इदं सृजेयमिति। तस्माद्यत्पुरुषो मनसाभिगच्च्हति। तद्वाचा वदति। तत्कर्मणा करोति। तदेषाभ्यनूक्ता। कामस्तदग्रे समवर्तताधि। मनसो रेतः प्रथमं यदासीत्। सतो बन्धुमसति निरविन्दन्। हृदि प्रतीष्या कवयो मनीषेति। उपैनं तदुपनमति। यत्कामो भवति। य एवं वेद। स तपोऽतप्यत। स तपस्तप्त्वा। स एतं भुसुण्डः कालाग्निरुद्रमगमदागत्य भो विभूतेर्माहात्म्यं ब्रूहीति तथेति प्रत्यवोचद्भुसुण्डं वक्ष्यमाणं किमिति विभूतिरुद्राक्षयोर्माहात्म्यं बभाणेति आदावेव पैप्पलादेन सहोक्तमिति तत्फलश्रुतिरिति तस्योर्ध्वं किं वदामेति। बृहज्जाबालाभिधां मुक्तिश्रुतिं ममोपदेशं कुरुष्वेति। ॐ तदेति। सद्योजातात्पृथिवी। तस्याः स्यान्निवृत्तिः। तस्याः कपिलवर्णानन्दा। तद्गोमयेन विभूतिर्जाता। वामदेवादुदकम्। तस्मात्प्रतिष्ठा। तस्याः कृष्णवर्णाभद्रा। तद्गोमयेन भसितं जातम्। अघोराद्वह्निः। तस्माद्विद्या। तस्या रक्तवर्णा सुरभिः। तद्गोमयेन भस्म जातम्। तत्पुरुषाद्वायुः। तस्माच्च्हान्तिः। तस्याः श्वेतवर्णा सुशीला। तस्या गोमयेन क्षारं जातम्। ईशानादाकाशम्। तस्माच्च्हान्त्यतीता। तस्याश्चित्रवर्णा सुमनाः। तद्गोमयेन रक्षा जाता। विभूतिर्भसितं भस्म क्षारं रक्षेति भस्मनो भवन्ति पञ्च नामानि। पञ्चभिर्नामभिर्भृशमैश्वर्यकारणाद्भूतिः। भस्म सर्वाघभक्षणात्। भासनाद्भसितम्। क्षारणदापदां क्षारम्। भूतप्रेतपिशाचब्रह्मराक्षसापस्मार भवभीतिभ्योऽभिरक्षण अद्रक्षेति॥
प्रथमं ब्राह्मणम्॥१॥
अथ भुसुण्डः कालाग्निरुद्रमग्नीषोमात्मकं भस्मस्नानविधिं पप्रच्च्ह। अग्निर्यथैको भुवनं प्रविष्टो रूपं रूपं प्रतिरूपो बभूव। एकं भस्म सर्वभूतान्तरात्मा रूपं रूपं प्रतिरूपो बहिश्च॥अग्नीषोमात्मकं विश्वमित्यग्निराचक्षते। रौद्री घोरा या तैजसी तनूः। सोमः शक्त्यमृतमयः शक्तिकरी तनूः।
अमृतं यत्प्रतिष्ठा सा तेजोविद्याकला स्वयम्।
स्थूलसूक्ष्मेषु भूतेषु स एव रसतेजसी॥१॥
द्विविधा तेजसो वृत्तिः सूर्यात्मा चानलात्मिका।
तथैव रसशक्तिश्च सोमात्मा चानलात्मिका॥२॥
वैद्युदादिमयं तेजो मधुरादिमयो रसः।
तेजोरसविभेदैस्तु वृत्तमेतच्चराचरम्॥३॥
अग्नेरमृतनिष्पत्तिरमृतेनाग्निरेधते।
अत एव हविः क्लृप्तमग्नीषोमात्मकं जगत्॥४॥
ऊर्ध्वशक्तिमयं सोम अधोशक्तिमयोऽनलः।
ताभ्यां संपुटितस्तस्माच्च्हश्वद्विश्वमिदं जगत्॥५॥
अग्नेरूर्ध्वं भवत्येषा यावत्सौम्यं परामृतम्।
यावदग्न्यात्मकं सौम्यममृतं विसृत्यधः॥६॥
अत एव हि कालाग्निरधस्ताच्च्हक्तिरूर्ध्वगा।
यावदादहनश्चोर्ध्वमधस्तात्पावनं भवेत्॥७॥
आधारशक्त्यावधृतः कालाग्निरयमूर्ध्वगः।
तथैव निम्नगः सोमः शिवशक्तिपदास्पदः॥८॥
शिवश्चोर्ध्वमयः शक्तिरूर्ध्वशक्तिमयः शिवः।
तदित्थं शिवशक्तिभ्यां नाव्याप्तमिह किंचन॥९॥
असकृच्चाग्निना दग्धं जगत्तद्भस्मसात्कृतम्।
अग्नेर्वीर्यमिदं प्राहुस्तद्वीर्यं भस्म यत्ततः॥१०॥
यश्चेत्थं भस्मसद्भावं ज्ञात्वाभिस्नाति भस्मना।
अग्निरित्यादिभिर्मन्त्रैर्दग्धपापः स उच्यते॥११॥
अग्नेर्वीर्यं च तद्भस्म सोमेनाप्लावितं पुनः।
अयोगयुक्त्या प्रकृतेरधिकाराय कल्पते॥१२॥
योगयुक्त्या तु तद्भस्म प्लाव्यमानं समन्ततः।
शाक्तेनामृतवर्षेण ह्यधिकारान्निवर्तते॥१३॥
अतो मृत्युञ्जयायेत्थममृतप्लावनं सताम्।
शिवशक्त्यमृतस्पर्शे लब्ध एव कुतो मृतिः॥१४॥
यो वेद गहनं गुह्यं पावनं च तथोदितम्।
अग्नीषोमपुटं कृत्वा न स भूयोऽभिजायते॥१५॥
शिवाग्निना तनुं दग्ध्वा शक्तिसोमामृतेन यः।
प्लावयेद्योगमार्गेण सोऽमृतत्वाय कल्पते सोऽमृत्वाय कल्पत इति॥१६॥
Then Busunda approached Kalagni Rudra clearly,
Asked of Bhasmam (ash), snana (bathing) truly,
What was its procedure – he inquired respectfully,
That which involves the fire and the moon surely?
Kalagni Rudra replied:
”Similar to the fact that 'fire' takes forms many,
Depending on the form of the object actually,
'Ash' which like the very soul for all objects be,
Adopts form per being shape and beyond it truly.
Fire as becoming the world of fire and moon be,
The Fire very hot, terrible and very cruel does be;
The power of moon just like the nectar does be,
Though based in nectar, hot knowledge aspect be.
Among the big and tiny things, it is the one only,
Which tastes as nectar, light and also very hot be”.
“The shining aspect of strength of two types does be,
The sun aspect and the fire aspect unquestionably,
Similarly, the nectar like strength too undoubtedly,
Is filled with the very light and heat indisputably”.
Light resides in aspects like lightning in actuality,
Sweetness pervades in tastes of extracts does be,
And the average world ever works but constantly,
Clearly within the light and the taste boundaries.
The Nectar just a portion of this glowing fire be,
Due to the nectar, the fire but grows in actuality,
That is why, world which form of fire, moon be,
Like fire made with the fire-offering growing be.
The moon power is seen above but perpetually,
And the fire power is seen down below certainly,
It is because that they join together in actuality,
That this whole world is functioning continuously.
That Shakti - power, strong effect, feminine be,
That which rises way above Lord Shiv does be.
That Shiv which rises above is Shakti surely,
Nothing in world unaffected by Shiv, Shakti be.
The world has been burnt by fire numerously,
Becomes pervasive with ash (Bhasma) truly,
This the very true strength of the fire does be,
In that strength, ash an integral part is surely.
Thus who understands strength of ash fully,
And who does ash bathing ritual sincerely,
Using mantras as “agnireethi etc” honestly,
Burns all his sins and attains salvation finally.
For ever winning over the death but unfailingly,
The bath of nectar is but recommended surely,
Where is the question of death for one who truly,
Has been touched by nectar of Shiv and Shakti?
The person who knows this secret method holy,
Purifies moon and fire – and bathes not surely.
The one whose body burnt by fire of Shiv be,
And made wet by the nectar of moon in reality,
And one who entering the path of yoga actually,
Become eligible for deathless state eventually.
द्वितीयं ब्राह्मणम्॥२॥
अथ भुसुण्डः कालाग्निरुद्रं विभूतियोगमनुब्रूहीति होवाच विकटाङ्गामुन्मत्तां महाखलां मलिनामशिवादिचिह्नान्वितां पुनर्धेनुं कृशाङ्गां वत्सहीनामशान्तामदुघ्धदोहिनीं निरिन्द्रियां जग्धतृणां केशचेलास्थिभक्षिणीं सन्धिनीं नवप्रसूतां रोगार्तां गां विहाय प्रशस्तगोमयमाहरेद्गोमयं स्वस्थं ग्राह्यं शुभे स्थाने वा पतितमपरित्यज्यात ऊर्ध्वं मर्दयेद्गव्येन गोमयग्रहणं कपिला वा धवला वा अलाभे तदन्या गौः स्याद्दोषवर्जिता कपिलागोर्भस्मोक्तं लब्धं गोभस्म नो चेदन्यगोक्षारं यत्र क्वापि स्थितं च यत्तन्न हि धार्यं संस्कारसहितं धार्यम्। तत्रैते श्लोका भवन्ति। विद्याशक्तिः समस्तानां शक्तिरित्यभिधीयते। गुणत्रयाश्रया विद्या सा विद्या च तदाश्रया॥१॥
गुणत्रयमिदं धेनुर्विद्याभूद्गोमयं शुभम्।
मूत्रं चोपनिषत्प्रोक्तं कुर्याद्भस्म ततः परम्॥२॥
वत्सस्तु स्मृतयश्चास्य तत्संभूतं तु गोमयम्।
आगाव इति मन्त्रेण धेनुं तत्राभिमन्त्रयेत्॥३॥
गावो भग गावो इति प्राशयेत्तर्पणं जलम्।
उपोष्य च चतुर्दश्यां शुक्ले कृष्णेऽथवा व्रती॥४॥
परेद्युः प्रातरुत्थाय शुचिर्भूत्वा समाहितः।
कृतस्नानो धौतवस्त्रः पयोर्धं च सृजेच्च गाम्॥५॥
उत्थाप्य गां प्रयत्नेन गायत्र्या मूत्रमाहरेत्।
सौवर्णे राजते ताम्रे धारयेन्मृण्मये घटे॥६॥
पौष्करेऽथ पलाशे वा पात्रे गोशृङ्ग एव वा।
आदधीत हि गोमूत्रं गन्धद्वारेति गोमयम्॥७॥
अभूमिपातं गृह्णीयात्पात्रे पूर्वोदिते गृही।
गोमयं शोधयेद्विद्वान्श्रीर्मे भजतुमन्त्रतः॥८॥
अलक्ष्मीर्म इति मन्त्रेण गोमयं धान्यवर्जितम्।
संत्वासिंचामि मन्त्रेण गोमये क्षिपेत्॥९॥
पञ्चानां त्विति मन्त्रेण पिण्डानां च चतुर्दश।
कुर्यात्संशोध्य किरणैः सौरकैराहरेत्ततः॥१०॥
निदध्यादथ पूर्वोक्तपात्रे गोमयपिण्डकान्।
स्वगृह्योक्तविधानेन प्रतिष्ठाप्याग्निमीजयेत्॥११॥
पिण्डांश्च निक्षिपेत्तत्र आद्यन्तं प्रणवेन तु।
षडक्षरस्य सूक्तस्य व्याकृतस्य तथाक्षरैः॥१२॥
स्वाहान्ते जुहुयात्तत्र वर्णदेवाय पिण्डकान्।
आघारावाज्यभागौ च प्रक्षिपेद्व्याहृतीः सुधीः॥१३॥
ततो निधनपतये त्रयोविंशज्जुहोति च।
होतव्याः पञ्च ब्रह्माणि नमो हिरण्यबाहवे॥१४॥
इति सर्वाहुतिर्हुत्वा चतुर्थ्यन्तैश्च मन्त्रकैः।
ऋतंसत्यं कद्रुद्राय यस्य वकङ्कतीति च॥१५॥
एतैश्च जुहुयाद्विद्वाननाज्ञातत्रयं तथा।
व्याहृतीरथ हुत्वा च ततः स्विष्टकृतं हुनेत्॥१६॥
होमशेषं तु निर्वर्त्य पूर्णपात्रोदकं तथा।
पूर्णमसीति यजुषा जलेनान्येन बृंहयेत्॥१७॥
ब्राह्मणेष्वमृतमिति तज्जलं शिरसि क्षिपेत्।
प्राच्यामिति दिशां लिङ्गैर्दिक्षु तोयं विनिक्षिपेत्॥१८॥
ब्रह्मणे दक्षिणां दत्त्वा शान्त्यै पुलकमाहरेत्।
आहरिष्यामि देवानां सर्वेषां कर्मगुप्तये॥१९॥
जातवेदसमेनं त्वां पुलकैश्च्हादयाम्यहम्।
मन्त्रेणानेन तं वह्निं पुलकैश्च्हादयेत्ततः॥२०॥
त्रिदिनं ज्वलनस्थित्यै च्हादनं पुलकैः स्मृतम्।
ब्राह्मणान्भोजयेद्भक्त्या स्वयं भुञ्जीत वाग्यतः॥२१॥
भस्माधिक्यमभीप्सुस्तु अधिकं गोमयं हरेत्।
दिनत्रयेण यदि वा एकस्मिन्दिवसेऽथवा॥२२॥
तृतीये वा चतुर्थे वा प्रातः स्नात्वा सिताम्बरः।
शुक्लयज्ञोपवीती च शुक्लमाल्यानुलेपनः॥२३॥
शुक्लदन्तो भस्मदिग्धो मन्त्रेणानेन मन्त्रवित्।
ॐ तद्ब्रह्मेति चोच्चार्य पौलकं भस्म संत्यजेत्॥२४॥
तत्र चावाहनमुखानुपचारांस्तु षोडश।
कुर्याद्व्याहृतिभिस्त्वेवं ततोऽग्निमुपसंहरेत्॥२५॥
अग्निर्भस्मेति मन्त्रेण गृह्णीयाद्भस्म चोत्तरम्।
अग्निरित्यादिमन्त्रेण प्रमृज्य च ततः परम्॥२६॥
संयोज्य गन्धसलिलैः कपिलामूत्रकेण वा।
चन्द्रकुङ्कुमकाश्मीरमुशिरं चन्दनं तथा॥२७॥
अगरुत्रितयं चैव चूर्णयित्वा तु सूक्ष्मतः।
क्षिपेद्भस्मनि तच्चूर्णमोमिति ब्रह्ममन्त्रतः॥२८॥
प्रणवेनाहरेद्विद्वान्बृहतो वटकानथ।
अणोरणीयनिति हि मन्त्रेण च विचक्षणः॥२९॥
इत्थं भस्म सुसम्पाद्य शुष्कमादय मन्त्रवित्।
प्रणवेन विमृज्याथ सप्तप्रणवमन्त्रितम्॥३०॥
ईशानेति शिरोदेशे मुखं तत्पुरुषेण तु।
उरुदेशमघोरेण गुह्यं वामेन मन्त्रयेत्॥३१॥
सद्योजातेन वै पादान्सर्वाङ्गं प्रणवेन तु।
तत उद्धूल्य सर्वाङ्गमापादतलमस्तकम्॥३२॥
आचम्य वसनं धौतं ततश्चैतत्प्रधारयेत्।
पुनराचम्य कर्म स्वं कर्तुमर्हसि सत्तम॥३३॥
अथ चतुर्विधं भस्म कल्पम्। प्रथममनुकल्पम्। द्वितीयमुपकल्पम्। उपोपकल्पं तृतीयम्। अकल्पं चतुर्थम्। अग्निहोत्रं समुद्भूतं विरजानलजमनुकल्पम्। वने शुष्कं शकृत्संगृह्य कल्पोक्तविधिना कल्पितमुपकल्पं स्यात्। अरण्ये शुष्कगोमयं चूर्णीकृत्य गोमूत्रैः पिण्डीकृत्य यथाकल्पं संस्कृतमुपोपकल्पम्। शिवालयस्थमकल्पं शतकल्पं च। इत्थं चतुर्विधं भस्म पापं निकृन्तयेन्मोक्षं ददातीति भगवान्कालाग्निरुद्रः॥३४॥
Now the four fold method of preparing truly,
Bhasma holy ash is being narrated clearly,
First Anukalpam, second Upakalpam but be,
Third upopakalpam, fourth Akalpam surely.
Anukalpam made by use of Viraja Homa be,
Mantras in Agnihothra, fire sacrifice ash be,
Collecting dried cow dung from forest simply,
Preparing it as per Kalpam, it upakalpam be,
Collecting dried cow dung, powdering it fully,
Mixing it in cow’s urine then into balls merely,
Preparing it as per Kalpam, it upakalpam be,
What one gets in temples of Shiv, akalpam be.
This equivalent to a hundred kalpams does be,
All Basma so prepared leads to salvation surely.
तृतीयं ब्राह्मणम्॥३॥
अथ भुसुण्डः कालाग्निरुद्रं भस्मस्नानविधिं ब्रूहीति होवाचाथ प्रणवेन विमृज्याथ सप्तप्रणवेनाभिमन्त्रितमागमेन तु तेनैव दिग्बन्धनं कारयेत्पुनरपि तेनास्त्रमन्त्रेणाङ्गानि मूर्धादीन्युद्धूलयेन्मलस्नानमिदमीशानाद्यैः पञ्चभिर्मन्त्रैस्तनुं क्रमाद्धूलयेत्। ईशानेति शिरोदेशं मुखं तत्पुरुषेण तु। ऊरुदेशमघोरेण गुह्यकं वामदेवतः। सद्योजातेन वै पादो सर्वाङ्गं प्रणवेन तु। आपादतलमस्तकं सर्वाङ्गं तत उद्धूलाचम्य वसनं धौतं श्वेतं प्रधारयेद्विधिस्नानमिदम्॥तत्र श्लोका भवन्ति।
भस्ममुष्टिं समादाय संहितामन्त्रमन्त्रिताम्।
मस्तकात्पादपर्यन्तं मलस्नानं पुरोदितम्॥१॥
तन्मन्त्रेणैव कर्तव्यं विधिस्नानं समाचरेत्।
ईशाने पञ्चधा भस्म विकिरेन्मूर्ध्नि यत्रतः॥२॥
मुखे चतुर्थवक्त्रेण अघोरेणाष्टधा हृदि।
वामेन गुह्यदेशे तु त्रिदशस्थानभेदतः॥३॥
अष्टावन्तेन साध्येन पादावद्धूल्य यत्रतः।
सर्वाङ्गोद्धूलनं कार्यं राजन्यस्य यथाविधि॥४॥
मुखं विना च तत्सर्वमुद्धूल्य क्रमयोगतः।
सन्ध्याद्वये निशीथे च तथा पूर्वावसानयोः॥५॥
सुप्त्वा भुक्त्वा पयः पीत्वा कृत्वा चावश्यकादिकम्।
स्त्रियं नपुंसकं गृध्रं बिडालं बकमूषिकम्॥६॥
स्पृष्ट्वा तथाविधानन्यान्भस्मस्नानं समाचरेत्।
देवाग्निगुरुवृद्धानां समीपेऽन्त्यजदर्शने॥७॥
अशुद्धभूतले मार्गे कुर्यानोद्धूलनं व्रती।
शङ्खतोयेन मूलेन भस्मना मिश्रणं भवेत्॥८॥
योजितं चन्दनेनैव वारिणा भस्मसंयुतम्।
चन्दनेन समालिम्पेज्ज्ञानदं चूर्णमेव तत्॥९॥
मध्याह्नात्प्राग्जलैर्युक्तं तोयं तदनुवर्जयेत्॥
अथ भुसुण्डो भगवन्तं कालाग्निरुद्रं त्रिपुण्ड्रविधिं पप्रच्च्ह॥
तत्रैते श्लोका भवन्ति।
त्रिपुण्ड्रं कारयेत्पश्चाद्ब्रह्मविष्णुशिवात्मकम्।
मध्याङ्गुलिभिरादाय तिसृभिर्मूलमन्त्रतः॥१०॥
अनामामध्यमाङ्गुष्ठैरथवा स्यात्त्रिपुण्ड्रकम्।
उद्धूलयेन्मुखं विप्रः क्षत्रियस्तच्च्हिरोदिनम्॥११॥
द्वात्रिंशस्थानके चार्धं षोडशस्थानकेऽपि वा।
अष्टस्थाने तथा चैव पञ्चस्थानेऽपि योजयेत्॥१२॥
उत्तमाङ्गे ललाटे च कर्णयोर्नेत्रयोस्तथा।
नासावक्रे गले चैवमंसद्वयमतः परम्॥१३॥
कूर्परे मणिबन्धे च हृदये पार्श्वयोर्द्वयोः।
नाभौ गुह्यद्वये चैवमूर्वोः स्फिग्बिम्बजानुनी॥१४॥
जङ्घाद्वये च पादौ च द्वात्रिंशत्स्थानमुत्तमम्।
अष्टमूर्त्यष्टविद्येशान्दिक्पालान्वसुभिः सह॥१५॥
धरो ध्रुवश्च सोमश्च कृपश्चैवानिलोऽनलः।
प्रत्यूपश्च प्रभासश्च वसवोऽष्टावितीरिताः॥१६॥
एतेषां नाममन्त्रेण त्रिपुण्ड्रान्धारयेद्बुधः।
विदध्यात्षोडशस्थाने त्रिपुण्ड्रं तु समाहितः॥१७॥
शीर्षके च ललाटे च कर्णे कण्ठेंऽसकद्वये।
कूर्परे मणिबन्धे च हृदये नाभिपार्श्वयोः॥१८॥
पृष्ठे चैकं प्रतिस्थानं जपेत्तत्राधिदेवताः।
शिवं शक्तिं च सादाख्यमीशं विद्याख्यमेव च॥१९॥
वामादिनवशक्तीश्च एताः षोडश देवताः।
नासत्यो दस्रकश्चैव अश्विनौ द्वौ समीरितौ॥२०॥
अथवा मूर्ध्न्यलीके च कर्णयोः श्वसने तथा।
बाहुद्वये च हृदये नाभ्यामूर्वोर्युगे तथा॥२१॥
जानुद्वये च पदयोः पृष्ठभागे च षोडश।
शिवश्चेन्द्रश्च रुद्रार्कौ विघ्नेशो विष्णुरेव च॥२२॥
श्रीश्चैव हृदयेशश्च तथा नाभौ प्रजापतिः।
नागश्च नागकन्याश्च उभे च ऋषिकन्यके॥२३॥
पादयोश्च समुद्राश्च तीर्थाः पृष्ठेऽपि च स्थिताः।
एवं वा षोडशस्थानमष्टस्थानम्थोच्यते॥२४॥
गुरुस्थानं ललाटं च कर्णद्वयमनन्तरम्।
असयुग्मं च हृदयं नाभिरित्यष्टमं भवेत्॥२५॥
ब्रह्मा च ऋषयः सप्त देवताश्च प्रकीर्तिताः।
अथवा मस्तकं बाहू हृदयं नाभिरेव च॥२६॥
पञ्चस्थानान्यमून्याहुर्भस्मतत्त्वविदो जनाः।
यथासम्भवतः कुर्याद्देशकलाद्यपेक्षया॥२७॥
उद्धूलनेऽप्यशक्तश्चेत्त्रिपुण्ड्रादीनि कारयेत्।
ललाटे हृदये नाभौ गले च मणिबन्धयोः॥२८॥
बाहुमध्ये बाहुमूले पृष्ठे चैव च शीर्षके॥ललाटे ब्रह्मणे नमः। हृदये हव्यवाहनाय नमः। नाभौ स्कन्दाय नमः। गले विष्णवे नमः। मध्ये प्रभञ्जनाय नमः। मणिबन्धे वसुभ्यो नमः। पृष्ठे हरये नमः। कुकुदि शम्भवे नमः। शिरसि परमात्मने नमः। इत्यादिस्थानेषु त्रिपुण्ड्रं धारयेत्॥त्रिनेत्रं त्रिगुणाधारं त्रयाणां जनकं प्रभुम्।
स्मरन्नमः शिवायेति ललाटे तत्त्रिपुण्ड्रकम्॥२९॥
कूर्पराधः पितृभ्यां तु ईशानाभ्यां तथोपरि।
ईशाभ्यां नम इत्युक्त्वा पार्श्वयोश्च त्रिपुण्ड्रकम्॥३०॥
स्वच्च्हाभ्यां नम इत्युक्त्वा धारयेत्तत्प्रकोष्ठयोः।
भीमायेति तथा पृष्ठे शिवायेति च पार्श्वयोः॥३१॥
नीलकण्ठाय शिरसि क्षिपेत्सर्वात्मने नमः।
पापं नाशयते कृत्स्नमपि जन्मान्तरार्जितम्॥३२॥
कण्ठोपरि कृतं पापं नष्टं स्यात्तत्र धारणात्।
कर्णे तु धारणात्कर्णरोगादिकृतपातकम्॥३३॥
बाह्वोबाहुकृतं पापं वक्षःसु मनसा कृतम्।
नाभ्यां शिश्नकृतं पापं पृष्ठे गुदकृतं तथा॥३४॥
पार्श्वयोर्धारणात्पापं परस्त्र्यालिङ्गनादिकम्।
तद्भस्मधारणं कुर्यात्सर्वत्रैव त्रिपुण्ड्रकम्॥३५॥
ब्रह्मविष्णुमहेशानां त्रय्यग्नीनां च धारणम्।
गुणलोकत्रयाणां च धारणं तेन वै श्रुतम्॥३६॥
Busunda asked from Kalagni Rudra clearly,
About wearing the Vibhuti in lines three:
Kalagni Rudra Replied:
On forehead, apply with the mantra simply,
“Brahmane Namah! – To Brahma Glory!”
On your chest, apply with the mantra clearly,
“Havyavahanaya Namah! – To Horse Rider Glory!
On the stomach, apply with the mantra simply,
“Skandaya Namah! - To SuBrahmanya Glory!”
On the neck, apply with the mantra clearly,
“Vishnave Namaj! - To Lord Vishnu Glory!”
In the middle, apply with the mantra simply,
“Prapanchanaya Namah! – To All Pervading Glory!
On the wrists, apply with the mantra clearly,
“Vasubhyo Namah! - To Who is as Nectar Glory!”
